Lítáš v tom taky? V nespočetném pročítání jak být za vše vděčná. Jak se my máme dobře, a proto nemáme nárok si na něco stěžovat. Že je skvělé být pořád pozitivně naladěný. Myslet na dobré věci a ty špatné nechat „odplout“.

A všimla sis i toho, že je vlastně neskutečně těžké toto žít v každodennosti?

Není to vůbec jednoduchý úkol. Chce to čas!

Zkratky nefungují. Začni třeba tím, že si každý den místo deseti minut na telefonu vezmeš papír a tužku a budeš psát. Napiš si tři věci, za které jsi daný den vděčná. Tři věci, které na sobě máš ráda.Můžeš začít vlastním tělem, povahou nebo co tě zrovna napadne. A napiš si jednu věc, kterou na sobě zrovna dnes oceňuješ.

Pár bodů. Můžeš mít odpovědi jen krátké, anebo se rozepsat na celý list.

Já jsem například nesmírně vděčná za svého milujícího manžela. Někdy na něj jsem protivná, přísná nebo naštvaná, ale přesto všechno v něm cítím neskutečnou oporu a neutuchající lásku, která mezi námi proudí. Děkuji za tebe.

A co když tě zrovna nic nenapadá?

Zkus se ptát sama sebe:

Jsem vděčná za to, že si dovoluji tvořit věci jen tak pro radost. Nevím zdali se mi to podaří. Nevím jak na to. Prostě to nějak zkusím a už samotné tvoření mě zcela pohltí a užívám si ten relax. Děkuji, že si tyto chvíle dovoluj

Pokud začneš s vděčností sama u sebe, uvidíš ji poté mnohem snáz i ve vnějším světě.

Jsem vděčná za každý nový den i navzdory tomu, že je dnes zrovna deštivo. Dostala jsem dar dalšího dne na této Zemi a to je obrovský dar. Jen na to občas v zápalu starostí a úkolů zapomínám a pak zpětně děkuji. Děkuji, protože tento dar tu není navždy.

Abych se ale vrátila k vděčnosti. Možná pro tebe bude toto psaní ze začátku zvláštní, divné, ale časem vše půjde lehčeji.

Co s tebou udělá věta: „Já jsem úžasná“?

Pohladí tě po srdci, nebo někde bodne? Pokud bodne, tak je na čase s tím začít něco dělat. Pokud pohladí, gratuluji! Umíš přijímat pochvalu. Jsi na úžasné cestě, na kterou se mnoho z nás vydává. Na cestě, na které můžeme snít, věřit si a užívat si život tady a teď.

Nehledej v tom tedy žádnou vědu. Piš, co tě potěšilo.

Neber to jako povinnost, ale spíše jako chvilku pro sebe, krátkou meditaci.

Jsem nesmírně vděčná za dar být mámou. Jak někteří říkají, život se ti obrátí naruby, ale stojí to za to. Neměnila bych ani za sto prospaných nocí v kuse, protože to vše mi za to stojí a posouvá mě mílovými kroky opět zpět sama k sobě. Děkuji.

A uvidíš, že za týden už to půjde lépe. A za měsíc už tě budou vděčnosti napadat během dne a nebudeš vědět, kterou psát dříve.

své vděčnosti vykopávámna Instagram Louka ženství, mrkni na ně. A ty se můžeš přidat do komentářů nebo pod #vdecnostzenstvi. Budu moc ráda za inspiraci.

Měj se krásně a měj ráda i sama sebe!

Monika

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.